Podívejme se nejprve trochu na onen strom. Některé prameny uvádějí, že se tento kratom nejmenuje, že si to lidé pletou až výsledným produktem z něj. My nemáme ani místo ani čas na rozbor, takže tento spor pomineme. My se podíváme na to, co z něj vlastně povstane. Takže, jak jsem uvedl, patří mezi kávovníky a znají ho lidé už od nepaměti. Již dávno zaujaly jeho účinky na člověka, a proto byl využívám k léčení mnoha nemocí. Stromeček nám roste v Asii, a to převážně v jihovýchodní části. Pokud chcete ve společnosti „hodit machra“ a máte dobrou paměť, můžete se jen tak ležérně mezi řečí zmínit, že latinský název stromu je Mitragyna speciosa. Tím určitě ve společnosti stoupnete.
Ale nás nyní bude zajímat to, co se z něj vyrábí. Nebudeme samozřejmě rozebírat úplně vše, to by nešlo kvůli místa. My se podíváme na prášek z listů. Právě tento prášek se nazývá kratom, strom tedy prý ne. A tento prášek nám může být skvělým pomocníkem. Může nás drobátko popohnat k činnosti, nebo také sladce uspat. Obojí občas potřebujeme.
Je docela dobře možné, že občas zaslechnete hádku, jaký kratom je nejsilnější. Jeden bude tvrdit že zelený, druhý že bílý a ten kdo tomu vůbec nerozumí, bude tvrdit, že růžový. Vězte, že ani jeden z těchto lidí nemá pravdu. Síla se totiž neřídí barvou. To znamená, že barva nemá vůbec na sílu vliv. Základní barvy kratomu totiž pouze vznikají druhem zpracování. Na sílu má vliv obsah té nejdůležitější látky a tou je Mitragynin. Je to alkaloid, kterých je v prášku asi kolem padesáti. Ty se vzájemně doplňují, ale všeobecně platí, čím silnější prášek, tím vyšší procento Mitragynu. A pokud vám někdo bude tvrdit, že má kratom s obsahem deseti či více procent, utíkejte. Lže. Ten nejsilnější má kolem dvou procent. Pokud chcete vyzkoušet účinky, nezbývá vám než si jej objednat.