Stejně jako mnoho jiné technologie, i termokamery se postupně dostaly z výhradně vojenských rukou do soukromého sektoru. Lidé rychle zjistili, že měření termokamerou může mít i spoustu jiných využití, než najít nepřítele za zhoršené viditelnosti nebo v nepřístupném terénu. Jaká to jsou?
Nebudeme si nic nalhávat, lidé, jako tvorové původem z Afriky, milují svoje teplo. Proto se jej snažíme v našich domech co nejvíce udržet. A opomenout nelze ani fakt, že nás v zimě právě ono teplo stojí peníze, a to platí, ať už svoje bydliště vytápíme jakýmkoliv způsobem.
Je tedy jasné, že nechceme, aby ohřátý vzduch bezúčelně proudil ven, nýbrž se jej snažíme udržet uvnitř. Ne všechny stavby jsou však postaveny perfektně, a stává se, že se najde místo, kudy vniká studený vzduch dovnitř a teplý ven. My to cítíme jako chlad, který je větší, než by měl při zapnutém topení být. Lokalizovat centrum takového úniku však může být někdy problematické.
A zde právě přichází ke slovu termokamera. Její obraz nám přesně ukáže tepelné rozložení v celém domě. Uvidíme tedy, kudy se dovnitř dostává mráz. A to je první krok k tomu, abychom onen výstup spravili. V tomto případě je však dobré, aby měření prováděl profesionál, který přesně dokáže říci, co která tepelná stopa znamená.
Je také známo, že prakticky vše živé vydává teplo. Je to součástí chemických procesů, probíhajících v buňkách – při přeměně látek se teplo produkuje jako vedlejší produkt. To samozřejmě znamená, že živé formy jsou podstatně teplejší. Zohlednit je třeba také to, že každá má poněkud jinou teplotu.
Tohoto faktu lze využít, například když chceme zjistit, zda máme v domě škůdce, nebo zda nám na zdi pod tapetou neraší plíseň. V takových situacích je termokamera skutečně k nezaplacení. Je tedy dobře, že se dostala do soukromého sektoru. Zde najde mnoho využití a je jen otázkou času, kdy bude její používání tak běžné, jako u té klasické.